Melatonin a neurodegenerativní onemocnění - jaké jsou souvislosti?
Nemoci nervové soustavy vzbuzují velké obavy. Nikdo přece nechce ztratit kontrolu nad svým tělem nebo myslí. Proto stojí za to dbát na to, aby náš každodenní život byl příznivý pro neuroprotektivní opatření, aby tělo mohlo nervový systém před hrozbami náležitě chránit. A to je úkol, který je třeba realizovat v co nejranější fázi. K neuroprotekci přistupujeme jako k pojištění - opatření zavádíme, i když ještě netušíme, že nám hrozí nějaké riziko. Jedním z klíčových prvků neuroprotekce je zdravý spánek a za něj zodpovědný melatonin. Ochranný účinek melatoninu proti neurodegenerativním onemocněním byl popsán v mnoha vědeckých publikacích, což je důležitý aspekt tohoto hormonu. Z tohoto článku se dozvíte, jakou roli hraje melatonin při ochraně mozku před poškozením. Čtěte až do konce!
- Melatonin má díky svému antioxidačnímu působení neuroprotektivní účinek
- Výsledky výzkumu
- Nebezpečí nedostatku melatoninu
- Shrnutí
Melatonin má díky svému antioxidačnímu působení neuroprotektivní účinek
Zaneuroprotektivní účinek melatoninu vděčíme především jeho silným antioxidačním vlastnostem. Volné radikály v nadbytku mohou patologicky poškodit mnoho struktur přítomných v mozku, včetně bílkovin, lipidů, DNA atd. Melatonin tomu brání několika způsoby, a to jednak přímým působením na volné radikály, jednak stimulací našich endogenních antioxidantů k vyšší účinnosti. Optimální produkce melatoninu je jedním z faktorů, které udržují oxidační stres ve zdravém rámci.
Díky svým antioxidačním a neuroprotektivním vlastnostem má melatonin terapeutický potenciál u neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza.
Bylo také prokázáno, že melatonin má protizánětlivé účinky. Melatonin snižuje destrukci tkání při zánětlivých reakcích několika způsoby. Ze studií víme, že snižuje uvolňování různých prozánětlivých cytokinů, například interleukinů a TNF-alfa.
Výsledky výzkumu
V souvislosti s ochranou mozku bylo provedeno mnoho studií s melatoninem, zejména preklinických na zvířatech, ale nejen jich. Mnoho z těchto experimentů se zabývalo účinky na cévní mozkovou příhodu.
Podávání melatoninu po experimentální cévní mozkové příhodě u zvířat snižuje objem infarktu, což bylo možné pozorovat jak v šedé, tak v bílé hmotě. Melatonin snižoval zánětlivou reakci, tvorbu mozkového edému a propustnost hematoencefalické bariéry.
V jiné studii bylo zjištěno, že melatonin zlepšuje přežívání neuronů a zvyšuje neurogenezi, a to i při aplikaci den po mrtvici. Kromě toho bylo po podání melatoninu prokázáno zlepšení motoriky i chování.
V literatuře je také značné množství informací o vlivu účinnosti denních rytmů (a tedy i rytmu sekrece melatoninu) těhotných matek na neurologický vývoj plodů. Melatonin snadno prochází nejen hematoencefalickou, ale i placentární bariérou. Matky předávají melatonin svým dětem také se svým mlékem a koncentrace melatoninu v mateřském mléce je závislá na denní době, kdy se toto mléko tvoří. Kojení mateřským mlékem tak může mít lepší vliv na noční spánek dítěte a poskytovat další neuroprotektivní faktor.
Neuroprotektivní účinek melatoninu na mozek dítěte je předmětem výzkumu, jehož cílem je najít účinný prostředek ke snížení rizika neurologických poruch u předčasně narozených dětí. Melatonin se zdá být atraktivním kandidátem vzhledem k odpovídajícímu profilu mechanismů účinku a vynikajícímu bezpečnostnímu profilu.
Nebezpečí nedostatku melatoninu
Abnormality ve fyziologii melatoninu spojené s poruchami spánku, zejména s jeho nedostatkem nebo špatnou kvalitou, ohrožují integritu mozku, konkrétně integritu hipokampu, což vede k poruchám kognitivních funkcí a přispívá k rozvoji poruch nálady.
Příliš nízká produkce melatoninu může mít za následek prodloužení délky spánku a kazí poměr jednotlivých fází spánku (nREM a REM). To má za následek horší regeneraci a zhoršenou kvalitu života - zvýšenou denní ospalost a únavu, zhoršené kognitivní funkce, větší stres atd.
Na nedostatek melatoninu jsou zvláště náchylní starší lidé, u kterých dochází k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Průměrná hladina melatoninu s věkem klesá, což jasně koreluje se zvýšeným rizikem poruch spánku. Souvislost lze pozorovat také právě mezi hladinou dostupného melatoninu a rizikem neurodegenerace. Doplnění hladiny melatoninu u seniorů přináší mnoho výhod, a to jak z hlediska lepšího spánku, tak z hlediska lepší ochrany mozku. V mnoha případech může být doplnění i malého množství melatoninu velmi užitečné.
Shrnutí
Zdravý spánek a s ním spojený melatonin jsou mimořádně důležité neuroprotektivní faktory. Každý člověk dbající na své zdraví musí dbát na to, aby jich neměl nedostatek. V opačném případě se zvyšuje riziko mnoha zdravotních poruch, včetně neurodegenerativních poruch a celkového zhoršení funkce mozku.
Zdroje:
⮜ Předchozí článek
Kanna a nálada - jaké jsou vztahy?
Další článek ⮞