Vápník v lidském těle - proč je tak důležitý?

Vápník je v lidském těle mimořádně důležitý minerál, který se nachází především v kostech a zubech. Má mnoho důležitých fyziologických funkcí . Jeho nízký příjem ve stravě je problematický zejména u dětí a dospívajících, protože v tomto období, které je spojeno s intenzivním vývojem kosterní soustavy, je na tento prvek vysoká poptávka.

• Vápník - jaké funkce má v těle?
• Vápník - jaké jsou normy?
• Výrobky bohaté na vápník
• Biologická dostupnost vápníku
• Nadbytek vápníku v těle
• Vápník - příznaky nedostatku

Vápník - jaké funkce má v těle?

Vápník je minerál, který má důležitý vliv na kostní systém, protože je hlavním stavebním prvkem kostí a zubů. Dále se v lidském těle podílí na srážení krve, regulaci hormonální rovnováhy, aktivaci některých enzymů a vedení nervových vzruchů a také na kontrakci kosterních svalů a srdce. Kromě toho snižuje propustnost buněčných membrán a pomáhá snižovat hodnoty krevního tlaku. Bylo také zjištěno, že dostatečný příjem vápníku ve stravě může hrát důležitou roli v prevenci i léčbě chronických onemocnění, jako je obezita, diabetes 2. typu a rakovina (zejména rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty).

Vápník - jaké jsou normy?

Potřeba vápníku v lidském těle se liší podle období života a fyziologického stavu. Mezi nejdůležitější faktory, které mají významný vliv na stanovení doporučených norem příjmu vápníku, patří: intenzivní vývoj kosterního systému v dětství a dospívání, udržení přiměřené kostní hmoty v dospělosti, snížení resorpce kostní tkáně u starších osob a udržení normální hladiny vápníku v kostech a séru. Podle současných norem pro polskou populaci je potřeba vápníku pro lidský organismus na úrovni doporučené denní dávky (RDA) následující:

• Děti od 1 do 3 let - 700 mg,
• děti od 4 do 9 let - 1000 mg,
• Chlapci a dívky od 10 do 18 let - 1300 mg,
• muži od 19 do 65 let - 1000 mg,
• Ženy od 19 do 50 let - 1000 mg,
• Ženy ve věku 51 let a více - 1200 mg,
• Muži ve věku 66 let a více - 1200 mg,
• Těhotné a kojící ženy do 19 let - 1300 mg,
• Těhotné a kojící ženy starší 19 let - 1000 mg.

Výrobky bohaté na vápník

Mléko a mléčné výrobky, jako je jogurt, kefír, podmáslí a měkké a tvrdé sýry, jsou pro obyvatele ekonomicky vyspělých zemíhlavním zdrojem dobře vstřebatelného vápníku ve stravě. Dalšími příklady dietních zdrojů jsou sardinky, šproty, luštěniny (např. bílé fazole, sójové boby), zelená zelenina (např. brokolice, čínské zelí, petržel, špenát a kapusta), sušené ovoce (např. fíky, meruňky), ořechy (např. lískové, vlašské, pistácie), mandle, semena (např. sezamová, maková a slunečnicová), dýňová semena, amarant, potraviny obohacené vápníkem (např. tofu, rostlinné nápoje bez cukru) a vysoce mineralizované vody.

Biologická dostupnost vápníku

Biologická využitelnost vápníku z potravin se odhaduje na 10 až 40 % a je velmi závislá na složení stravy. Mezi faktory, které zvyšují vstřebávání tohoto minerálu z gastrointestinálního traktu, patří vitamin D, některé aminokyseliny, laktóza a kaseinové fosfopeptidy pocházející z mléka. Naopak mezi živiny, které snižují vstřebávání vápníku v terminálním gastrointestinálním traktu, patří kyselina šťavelová, kyselina fytová, nerozpustné frakce vlákniny a vysoký obsah tuku a fosforu.

Nadbytek vápníku v těle

Knadbytku vápníku v lidském těle může dojít především při dlouhodobém užívání léků a/nebo doplňků stravy obsahujících vysoké dávky vápníku (např. více než 3000 mg denně). Chronický nadměrný příjem vápníku z farmaceutických přípravků může vést k odvápnění cév a zvýšenému riziku onemocnění ledvin (např. selhání ledvin, ledvinové kameny, mléčně-alkalický syndrom), kardiovaskulárním onemocněním, rakovině prostaty a zhoršenému vstřebávání minerálních látek, jako je železo, zinek a hořčík.

Vápník - příznaky nedostatku

Z výsledků dosavadních studií vyplývá, že příjem vápníku v polské populaci je nízký a pohybuje se v průměru kolem 600 mg denně (dívky a ženy v průměru 539 mg denně, zatímco muži v průměru 666 mg denně), což je méně než 60 % doporučené denní dávky. Mezi nejčastější zdravotní důsledky dlouhodobého nedostatku vápníku ve stravě patří:

• Osteomalacie - v důsledku nízké saturace vápníkem se v kostech vyskytují>mají nízkou pevnost a odolnost vůči zátěži.
• Osteoporóza - dochází ke snížení minerální hustoty kostí a
  oslabení struktury a pevnosti kostní tkáně, s následkem
  zvýšené riziko zlomenin a úrazů.
• Křivice - dochází k poruše diferenciace kostní a chrupavčité tkáně a k poruše jejího
  mineralizace dlouhé kostní růstové ploténky a kostní tkáně (tj.
  organické mezibuněčné látky kostní tkáně, která je zodpovědná za tvorbu kostní tkáně.
  pružnost a pevnost kostí) u dětí.
• Tetanie - syndrom charakterizovaný výskytem
  bolestivými svalovými křečemi a/nebo záškuby a nepříjemným
  nepříjemnými pocity mravenčení (parastézie - dobře známé nadšencům do suplementace beta-alaninem).
  Nadšencům suplementace beta-alaninem).
• Neurologické poruchy,
• Nadměrná vzrušivost organismu,
• Zvýšený krevní tlak.

Zdroje:

• Harvey NC, Biver E, Kaufman JM, et al: The role of calcium
  suplementace u zdravého stárnutí pohybového aparátu : Odborná studie
  konsensuální schůze Evropské společnosti pro klinickou a ekonomickou medicínu.
  Aspects of Osteoporosis, Osteoarthritis and Musculoskeletal Diseases (Osteoporóza, osteoartritida a muskuloskeletální onemocnění).
  (ESCEO) a Mezinárodní nadace pro osteoporózu (IOF).
  Osteoporos Int. 2017 Feb;28(2):447-462.
• Li K, Wang XF, Li DY, et al: The good, the bad, and the ugly of
  suplementace vápníkem: přehled vlivu příjmu vápníku na lidské zdraví.
  Clin Interv Aging. 2018 Nov 28;13:2443-2452.
• Cormick G, Belizán JM: Calcium Intake and Health (Příjem vápníku a zdraví). Nutrients. 2019
  Jul 15;11(7):1606.
• Jarosz M., Rychlik E., Stoś K. et al: Nutriční normy pro obyvatelstvo.
  Polska a jejich aplikace. Státní zdravotní ústav - Státní zdravotní ústav, 2020.
• Hadjimbei E, Botsaris G, Chrysostomou S.: Beneficial Effects of
  Jogurtů a probiotických fermentovaných mlék a jejich funkčních potravin.
  Potenciál. Foods. 2022 Sep 3;11(17):2691.