Tyrosin a nálada - jaké jsou souvislosti?
Tyrosin je prekurzorem neurotransmiterů dopaminu a noradrenalinu. Oba mají významný vliv na náladu. Díky nim si tyrosin získal pověst doplňku stravy, který ovlivňuje hladinu energie, koncentraci a odolnost vůči stresu. Podívejme se blíže na mechanismy, kterými by tyrosin mohl ovlivňovat psychickou kondici a celkovou pohodu. Možná by suplementace tyrosinem mohla prospět i vám? Čtěte až do konce!
- Jak tyrosin ovlivňuje náladu?
- Jak tyrosin ovlivňuje výkonnost mozku?
- Bude tyrosin fungovat pro každého?
- Shrnutí
Jak tyrosin ovlivňuje náladu?
Tyrozin je stavebním kamenem dopaminu. Tento neurotransmiter má velký vliv na náladu. Dokonce se mu říká jedna ze dvou molekul štěstí, protože je zodpovědný za pocity radosti a spokojenosti. Je to právě on, kdo řídí takzvaný systém odměn v mozku.
Dráha syntézy dopaminu vypadá zhruba takto:
L-fenylalanin → L-tyrosin → L-DOPA → dopamin → noradrenalin.
Zde vidíme, že noradrenalin se dále vyrábí z dopaminu, který má také velký vliv na náladu, reguluje únavu, bdělost a motivaci.
Při analýze literatury lze narazit na studii, v níž byl tyrosin použit během... pobytu na Antarktidě. Testovalo se, jak ovlivní parametry štítné žlázy a náladu. Nelze popřít, že podmínky v Antarktidě představují pro organismus zřejmou zátěž. Právě v období zvýšeného stresu by měl být přínos suplementace tyrosinem největší, protože tehdy se zvyšuje naše potřeba prekurzorů dopaminu a noradrenalinu. Jaké byly závěry studie? V létě byly účinky podobné placebu, ale v zimě se již projevil skutečný potenciál této aminokyseliny. Při suplementaci 12 g tyrosinu denně v zimě došlo ke zlepšení nálady o 47 %, TSH klesl o 28 % a fT3 vzrostl o 6 %. Oproti tomu užívání placeba vedlo ke zhoršení nálady o 136 % a zvýšení TSH o 18 %.
Jak tyrosin ovlivňuje výkonnost mozku?
Lepší soustředění, větší motivace, jasnější myšlení, menší únava - to jsou účinky, které obvykle očekáváme od suplementace tyrosinem. Může tomu tak být za předpokladu, že nepříjemné příznaky jsou ve skutečnosti způsobeny nízkou dostupností katecholaminů, tj. dopaminu a noradrenalinu. Pokud jich není nedostatek, nebude tyrosin tak účinný.
Účinnost ad hoc suplementace tyrosinu před náročnými stresovými situacemi je nejlépe prozkoumat. Působí pak jako pufr, který předem doplňuje substrát pro obnovu neurotransmiterů, které se při stresu rychleji spotřebovávají.
Již samotný fakt, že se suplementací tyrosinu "pojistíme" proti poklesu výkonnosti mozku, nás může uklidnit. Vyplatí se mít tyrosin po ruce, zejména když nás čekají zkoušky jakéhokoli druhu, náročné tréninky nebo delší sezení při studiu či duševní práci.
Bude tyrosin fungovat pro každého?
Ne všechny studie potvrdily účinnost suplementace tyrosinem. Proč? Za hlavní důvod se považuje to, že tyrosin pomáhá hlavně lidem, kteří z nějakého důvodu bojují se sníženou dostupností dopaminu a noradrenalinu. Pokud je hospodaření s katecholaminy u člověka nezvládnuté a problémy s náladou jsou jiného původu, tyrosin nemusí fungovat.
Funkcí tyrozinu je usnadnit dosažení optimální hladiny dopaminu a noradrenalinu. Není možné, aby suplementace dopaminem zvýšila hladiny těchto neurotransmiterů nad normál. Jakmile tělo "rozpozná", že nepotřebuje tyrosin k produkci dopaminu, jednoduše ho využije pro jiné procesy.
Z toho vyplývá, že před doplněním tyrosinu je vhodné posoudit, zda naše problémy nejsou skutečně způsobeny potenciálním nedostatkem dopaminu. Stejně jako u většiny doplňků stravy platí, že tyrosin funguje nejlépe, pokud existují indikace pro jeho použití.
Shrnutí
Jako prekurzor dopaminu může být tyrosin zatížen velkými očekáváními. Ti, kteří jsou si vědomi toho, jak silně dopamin ovlivňuje náladu, mohou také doufat v extrémní pocit při jeho zvedání. Faktem však je, že tyrosin není stimulant a jako doplněk může jemně podpořit mozek v jeho snaze o homeostázu. Když z nějakého důvodu hladina katecholaminů v mozku klesne, tyrosin ji může pomoci vrátit na optimální, ale ne vyšší úroveň. Díky tomu je tyrosin velmi bezpečný, protože je velmi obtížné to s ním přehnat.
Zdroje:
⮜ Předchozí článek
Homocystein - co to je a jaké jsou normy?
Další článek ⮞