Doprava zdarma do Polska od 200 PLN. Doprava zdarma do Velké Británie od 200 liber Dodání do 24 hodin Nízkonákladová mezinárodní doprava Na trhu od roku 2005 Blog Nápověda Kategorie Výrobci MENU Blog Nákupní košík

Váš nákupní košík je prázdný!

Kyselina listová a oběhový systém - jaký je vztah?

Kyselina listová a oběhový systém - jaký je vztah?
10 Květen 2024
Posted by: Łukasz Szostko Times Read: 567 Komentáře: 0

Pojem kyselina listová se nejčastěji skloňuje v souvislosti s těhotenstvím nebo léčbou anémie. Pravdou však je, že vitamin B9 řídí jeden z nejdůležitějších buněčných cyklů v lidském těle. Jeho nedostatek je přímou cestou k četným a závažným poruchám. Z tohoto článku se dozvíte, jak kyselina listová ovlivňuje oběhový systém, ve kterých potravinách se nachází a které formy lze doplňovat.

Co je to kyselina listová?

Kyselina listová(angl. folic acid) je označení pro vitamin B9. Odkazuje na latinské slovo folium, které znamená "list". Jedná se o odkaz na první zdroj, ze kterého byl vitamin B9 v roce 1941 získán, a to listy špenátu. V rámci vitaminu B9 existuje několik látek, které souhrnně označujeme jako foláty. Tyto foláty jsou v těle potřebné především jako součást cyklu kyseliny listové a metioninu. Podmiňují metylaci mnoha pro nás důležitých látek a nepřímo se podílejí na tvorbě nukleových kyselin, DNA a RNA, bílkovin, lipidů, kreatinu, neurotransmiterů a mnoha dalších molekul.

Foláty jsou dodávány z potravy, ale jsou také syntetizovány střevními bakteriemi a adsorbovány z tlustého střeva. Geny podílející se na biosyntéze kyseliny listové byly nalezeny v genomech 512 střevních mikrobů z rodů Bacteroidetes, Fusobacteria, Proteobacteria, Actinobacteria.

Nedostatek vitaminu B9

Nedostatekfolátu je poměrně častý a je důsledkem nedostatečné stravy nebo zhoršené absorpce, konzumace alkoholu, obezity nebo selhání ledvin. Vzhledem k častému výskytu nedostatku a závažnosti problémů, které způsobuje, začala být řada potravin (např. snídaňových cereálií) obohacována kyselinou listovou, a to jako opatření v oblasti veřejného zdraví.

Aby se minimalizovalo riziko nedostatku tohoto vitaminu, je důležité zajistit zdravou stravu, která zahrnuje přirozené zdroje kyseliny listové. Jedná se především o zelenou listovou zeleninu (špenát, hlávkový salát), brokolici, chřest, droždí a houby, vnitřnosti (játra a ledviny), celozrnné výrobky, avokádo, luštěniny a rajčata.

V zásadě existuje mnoho zdrojů tohoto vitaminu a nejdůležitějším pravidlem by mělo být dodržování pestré a málo zpracované stravy.

V některých případech je nutná další suplementace vitaminem B9. Jedná se například o případy megaloblastické anémie nebo některých neurologických poruch. Ženám v reprodukčním věku se rovněž doporučuje běžně užívat doplňky stravy s vitaminem B9, a to vzhledem k jeho zásadní roli pro vývoj plodu v případě možného těhotenství.

Význam kyseliny listové pro oběhový systém

Vitamin B9 nepochybně potřebujeme pro zdravý krevní oběh a pro udržení správných morfologických parametrů krve. Přejděme však ke specifikům.

Kyselina listová a tvorba krvinek

Kyselina listová pomáhá při správné tvorbě krve. Nedostatek kyseliny listové inhibuje syntézu bílkovin a nukleotidů potřebných pro syntézu RNA/DNA, a to má důsledky pro rychle se dělící tkáně. Nedostatek kyseliny listové tak přispívá ke vzniku megaloblastické anémie. Standardní léčbou tohoto typu anémie je kombinace vitaminu B9 s B6 a B12.

Kyselina listová a homocystein

Homocystein je velmi důležitým a praktickým ukazatelem rizika kardiovaskulárních onemocnění. Jeho nadbytek v krvi naznačuje problémy v tzv. methioninovém cyklu, který se překrývá s cyklem kyseliny listové. Homocystein je prozánětlivý faktor a jeho nadbytek rozněcuje zánět v cévách, čímž mimo jiné zvyšuje riziko aterosklerózy.

Kyselina listová je po přeměně v těle na svou aktivní formu (5-MTHF) donorem metylové skupiny při remetylaci homocysteinu. Zjednodušeně řečeno, homocystein si bere metylovou skupinu z vitaminu B9 a přeměňuje ji na methionin. Tím se methionin vrací zpět do oběhu a methylační cyklus může plynule pokračovat.

Kyselina listová, obvykle doprovázená vitaminy B6 a B12, je standardním léčebným prostředkem pro lidi s nadbytkem homocysteinu (hyperhomocysteinemií). Její suplementace je zvláště důležitá u lidí, kteří mají známý polymorfismus genu MTHFR, který predisponuje k vyšší akumulaci homocysteinu. V takových případech je vhodné doplňovat metylovanou formu folátu.

Kromě toho se kyselina listová podílí na regeneraci tetrahydrobiopterinu, který je nezbytným kofaktorem při tvorbě oxidu dusnatého. Oxid dusnatý je plynný hormon, který uvolňuje hladké svalstvo cév. V důsledku toho se cévy rozšiřují a krevní oběh se stává efektivnějším.

Kyselina listová je jednou z forem vitaminu B9.

Ačkoli obvykle považujeme pojmy "kyselina listová" a "vitamin B9" za synonyma, jedná se pouze o zjednodušení. Ve skutečnosti lze v rámci definice vitaminu B9 najít několik látek, které se souhrnně nazývají foláty.

Níže jsou uvedeny stručné popisy 3 folátů, které lze nalézt v doplňcích stravy.

Kyselina listová - nebo přesněji kyselina pteroylmonoglutamová je syntetická forma vitaminu B9. Je neaktivní, ale velmi levná. Někdy je problematická u lidí s polymorfismem genu MTHFR (častá porucha).

Methylfolát - (angl. m_ethylfolate_) neboli 5-methyltetrahydrofolát je methylovaná forma vitaminu B9. Tato varianta je aktivní formou, která je připravena působit v organismu. V doplňcích stravy se methylfolát vyskytuje ve formě glukosaminových solí (např. Quatrefolic) nebo vápenatých solí. Tato forma se doporučuje lidem se známým polymorfismem v genu MTHFR.

Kyselina folinová- (angl. folinic acid) neboli 5-formyltetrahydrofolát je výklenková forma, která je vyhledávána těmi, kteří se vyhýbají nejjednodušší, syntetické formě, a přitom nemůže poskytnout nadměrné množství metylových skupin. Používá se také k vyrovnání toxicity léků, jako je methotrexát.

Zdroje: